Rychlost a SEO při tvorbě webu

Rychlost a SEO jsou dvě věci, které se v nabídkách na tvorbu webu slibují skoro vždy, ale jak to doopravdy je?

Google PageSpeed Insights

Tři primární hodnoty, kterým Google říká Core Web Vitals:

LCP, tedy jak dlouho trvá vykreslení největšího prvku. Dobré je do 2,5 sekundy, špatné nad 4 sekundy.
INP, tedy jak rychle stránka reaguje na kliknutí. Dobré je do 200 milisekund.
CLS, tedy jak moc obsah poskakuje při načítání. Dobré je pod 0,1.

Laboratorní číslo versus skuteční návštěvníci

Na tohle je dobré myslet, protože se na tom staví spousta nabídek. PageSpeed Insights pracuje se dvěma zdroji dat najednou. Jedním jsou údaje z reálných prohlížečů, takzvaný CrUX, tedy co za posledních osmadvacet dní skutečně zažili lidé, kteří na web přišli. Druhým je Lighthouse, laboratorní test, ve kterém robot jednou načte stránku na simulovaném pomalém mobilu.

Data z reálných prohlížečů ale Google vrací jen webům s dostatečnou návštěvností. U běžné firemní prezentace je místo nich jen informace, že údajů není dost. Zůstane tedy jediné číslo, to laboratorní, a podle něj se pak hodnotí celá práce dodavatele.

Prakticky z toho plyne tohle: zelené skóre ze simulace znamená, že web nemá hrubé technické chyby. Neznamená, že je rychlý pro zákazníka, který ho otevírá na pětiletém telefonu v tramvaji. A naopak, o něco horší číslo u webu s velkou návštěvností je poctivější informace než stovka u stránky, kam chodí deset lidí denně.

Proto se u projektů ptám, kolik lidí na web chodí, odkud a na jakých zařízeních. Dokud tahle čísla nejsou, beru Lighthouse jako vodítko, ne jako výsledek.

Co rychlost nejčastěji sráží

Když vidím pomalý firemní web, bývá za tím skoro vždy jedna z těchto čtyř věcí:

Neoptimalizované obrázky. Fotka o šířce 4000 pixelů zobrazená na 400 pixelech. Řešením je převod do moderních formátů a několik velikostí pro různé obrazovky.
Skripty třetích stran. Chaty, heatmapy, widgety recenzí, tři různé měřicí kódy. Každý je cizí kód, který blokuje vykreslení.
Písma. Pět řezů, které se stahují před prvním vykreslením textu. Stačí ty, které web opravdu používá.
Video na úvodní obrazovce. Nejčastější tichý zabiják. Video se dá zmenšit o desítky procent bez viditelné ztráty kvality. Případně upravit hosting videa, spouštění videa a podobně.

Jak řeším technické SEO

Na SEO nemyslím až po spuštění, ale od první podstránky. Čtyři věci, které má web mít hotové v den, kdy jde ven:

Jeden nadpis první úrovně, který popisuje, o čem stránka je.
Vlastní titulek a popisek pro každou podstránku, ne jeden pro celý web.
Sitemapu, která odpovídá skutečnému obsahu.
Strukturovaná data, tedy strojově čitelný popis toho, co na stránce je.

U webu, který nahrazuje nějaký předchozí, k tomu přidávám přesměrování ze starých adres. Je to nejčastější důvod propadu návštěvnosti po redesignu a řeší se před spuštěním, ne až podle toho, co se stane.

Rychlost a SEO v éře AI

Jazykové modely obsah nečtou tak jako člověk. Zajímá je struktura, jasné odpovědi na konkrétní otázky a strojově čitelný popis toho, kdo za webem stojí. Weby, které mají pořádek v nadpisech a strukturovaných datech, se v odpovědích AI objevují častěji, i když mají menší návštěvnost. Napsal jsem o tom samostatný článek o optimalizaci pro odpovědi AI.

Souhrn toho, co na každém projektu řeším, mám v článku o standardech pro tvorbu webových stránek a konkrétně pro Webflow v článku SEO ve Webflow. Jak to celé probíhá u zakázky, popisuju na stránce tvorba webových stránek.