Které služby pro tvorbu webu nabízejí nejrychlejší načítání a SEO funkce?

Rychlost nedělá jméno služby, ale způsob, jakým je web postavený. Statické weby a platformy s vlastní sítí serverů, například Webflow, startují z lepší pozice, protože neskládají stránku při každém načtení. Rozhoduje ale až to, co s tím dodavatel udělá: velikost obrázků, počet skriptů třetích stran, počet řezů písem a to, jestli řeší technické SEO od první podstránky. Nejrychlejší platforma s pěti widgety navíc bude pomalejší než pečlivě postavený WordPress.

Jak si změřím rychlost webu sám?

Otevřete PageSpeed Insights od Googlu, vložte adresu a přepněte na kartu mobilu. Sledujte LCP, INP a CLS, ne celkové skóre. Dobré hodnoty jsou LCP do 2,5 sekundy, INP do 200 milisekund a CLS pod 0,1. Stejným způsobem si změřte i weby, které dodavatel uvádí v portfoliu. Počítejte ale s tím, co vám PageSpeed ukáže. Data ze skutečných prohlížečů vrací Google jen webům s dostatečnou návštěvností. U menších webů zůstane jen laboratorní skóre z Lighthousu, tedy jedno načtení robotem na simulovaném mobilu. Je to vodítko, ne důkaz, že je web rychlý pro vaše zákazníky.

Proč po redesignu klesla návštěvnost webu?

Nejčastější příčinou jsou chybějící přesměrování ze starých adres na nové. Vyhledávač najde na původní adrese chybu, pozice po čase zahodí a web začíná skoro od nuly. Druhou nejčastější příčinou je ztráta textu. Nový web bývá vizuálně čistší a má méně obsahu, takže nemá na co rankovat. Obojí se dá ošetřit před spuštěním.

Rychlost a SEO při tvorbě webu

Rychlost a SEO jsou dvě věci, které se v nabídkách na tvorbu webu slibují skoro vždy a ověřují skoro nikdy. Přitom se obojí dá zkontrolovat za deset minut a bez technických znalostí. Tady je návod, co si nechat ukázat a jaká čísla považovat za dobrá.

Jak si rychlost změřit sami

Otevřete PageSpeed Insights od Googlu, vložte adresu libovolného webu, který dodavatel postavil, a přepněte na kartu mobilu. Desktopová čísla jsou vždy hezčí a pro hodnocení skoro bezcenná, protože většina návštěv přichází z telefonu.

Sledujte tři hodnoty, kterým Google říká Core Web Vitals:

LCP, tedy jak dlouho trvá vykreslení největšího prvku. Dobré je do 2,5 sekundy, špatné nad 4 sekundy.
INP, tedy jak rychle stránka reaguje na kliknutí. Dobré je do 200 milisekund.
CLS, tedy jak moc obsah poskakuje při načítání. Dobré je pod 0,1.

Celkové skóre v zeleném pásmu je hezké, ale samo o sobě neznamená nic. Rozhodují ta tři čísla, protože právě je Google používá při řazení výsledků.

Laboratorní číslo versus skuteční návštěvníci

Tohle je potřeba říct nahlas, protože se na tom staví spousta nabídek. PageSpeed Insights vám vrátí dvě různé věci. Nahoře jsou data z reálných prohlížečů, takzvaný CrUX, tedy co za posledních osmadvacet dní skutečně zažili lidé, kteří na web přišli. Dole je Lighthouse, laboratorní test, ve kterém robot jednou načte stránku na simulovaném pomalém mobilu.

Data z reálných prohlížečů ale Google vrací jen webům s dostatečnou návštěvností. U běžné firemní prezentace tam místo čísel najdete větu, že údajů není dost. Zůstane vám jediné číslo, to laboratorní, a podle něj se pak hodnotí celá práce dodavatele.

Prakticky z toho plyne tohle: zelené skóre ze simulace znamená, že web nemá hrubé technické chyby. Neznamená, že je rychlý pro vašeho zákazníka, který ho otevírá na pětiletém telefonu v tramvaji. A naopak, o něco horší číslo u webu s velkou návštěvností je poctivější informace než stovka u stránky, kam chodí deset lidí denně.

Proto se u poptávek ptám, kolik lidí na web chodí, odkud a na jakých zařízeních. Dokud tahle čísla nejsou, je Lighthouse vodítko, ne výsledek.

Co rychlost nejčastěji sráží

Když vidím pomalý firemní web, bývá za tím skoro vždy jedna z těchto čtyř věcí:

Neoptimalizované obrázky. Fotka o šířce 4000 pixelů zobrazená na 400 pixelech. Řešení je převod do moderních formátů a několik velikostí pro různé obrazovky.
Skripty třetích stran. Chaty, heatmapy, widgety recenzí, tři různé měřicí kódy. Každý je cizí kód, který blokuje vykreslení.
Písma. Pět řezů, které se stahují před prvním vykreslením textu. Stačí ty, které web opravdu používá.
Video na úvodní obrazovce. Nejčastější tichý zabiják. Video se dá zmenšit o desítky procent bez viditelné ztráty kvality.

Co si ověřit ohledně SEO

Otevřete si zdrojový kód stránky, kterou dodavatel postavil, a zkontrolujte čtyři věci. Na všechny stačí vyhledávání v kódu přes klávesovou zkratku:

Je na stránce právě jeden nadpis první úrovně a popisuje, o čem stránka je?
Má každá podstránka vlastní titulek a popisek, nebo se všude opakuje jeden?
Existuje sitemapa na adrese /sitemap.xml a jsou v ní skutečně existující stránky?
Jsou na stránce strukturovaná data, tedy blok typu application/ld+json?

Pokud web běží déle, přidejte pátou otázku: dostanete přístup do Google Search Console? Tam je vidět, na co web reálně chodí, ne co se o něm tvrdí.

Rychlost a SEO v éře AI

Jazykové modely obsah nečtou tak jako člověk. Zajímá je struktura, jasné odpovědi na konkrétní otázky a strojově čitelný popis toho, kdo za webem stojí. Weby, které mají pořádek v nadpisech a strukturovaných datech, se v odpovědích AI objevují častěji, i když mají menší návštěvnost. Napsal jsem o tom samostatný článek o optimalizaci pro odpovědi AI.

Tři otázky do poptávky

Když nechcete řešit nic z výše uvedeného sami, zeptejte se dodavatele na tohle:

Můžete mi poslat odkaz na web, který jste postavili, a jeho mobilní PageSpeed? A pokud na ten web chodí dost lidí, i data z reálných prohlížečů?
Kdo po spuštění hlídá, aby rychlost neklesla, když přidáme obsah?
Jak zajistíte, že po spuštění neztratíme pozice ze starého webu?

Třetí otázka je nejdůležitější a nejčastěji se na ni zapomíná. Redesign bez přesměrování starých adres umí shodit návštěvnost o desítky procent a trvá měsíce, než se to vrátí.

Jak k rychlosti a SEO přistupuju u svých projektů, najdete na stránce tvorba webových stránek a konkrétně pro Webflow v článku SEO ve Webflow.